POROD

Předporodní příprava

Dnes již v České republice snad neexistuje těhotná žena, která by toto slovní spojení nikdy neslyšela. V posledních letech u nás porodnictví prošlo velkou změnou. Odborná stránka zůstává standardně na vysoké úrovni, ale nastal vysoký nárůst budoucích matek, které se o své těhotenství více zajímají již předem, starají se o vše okolo porodu a šestinedělí. Informují se o péči o ditě, o přítomnosti partnera u porodu a v neposlední řadě i o aktivity určené přímo těhotným. Hlavním zdrojem informací je vybudovaný vzdělávací systém, v němž obvykle přednášejí porodní asistentky a který se nazývá před­po­rodní příprava. Základem této přípravy je připravit matku na duševní a tělesné změny, které k těhotenství a pozdějšímu mateřství neodmyslitelně patří. Navíc má za úkol zmírnit nebo zcela odbourat negativní emoce spojené s porodem, snížit strach z porodních bolestí a minimalizovat obavy o dítě. Má také i značný vliv na získání a posílení důvěry vůči zdravotnickému personálu a pomáhá rodičku pozitivně naladit.

Předporodní příprava bývá rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou.

 Teoretickou část vedou zkušené porodní asistentky. Bývá zpravidla rozdělena na několik lekcí, v nichž se dozvíte o výživě v těhotenství a v šestinedělí. Budou vám poskytnuty praktické rady pro budoucí matky, jako je výbava pro dítě, věci, které jsou potřeba do porodnice, co je nutné zařídit ještě v těhotenství, proškolení partnera k porodu a kdy máte jet do porodnice. Porodní asistentky vám vysvětlí průběh porodu, možnosti v tišení porodních bolestí, průběh kojení a šestinedělí a zmíní i základy péče o dítě.

Praktická část obsahuje cvičení, které je pro budoucí matku velice důležité. Jakoukoliv aktivitu v průběhu těhotenství je nutné vždy konzultovat s vaším ošetřujícím lékařem. Intenzitu pohybu zvolte podle toho, zda jste již před otěhotněním cvičila, či nikoliv. Pokud ano, pak lze v aktivitách pokračovat. Pokud ne, pak není těhotenství dobou vhodnou na to, abyste vše dohonila, ale vyberte si takové cvičení, které je vhodné a pro těhotné doporučené. Pokud budete během těhotenství aktivní, věřte, že fyzickou námahu během porodu budete lépe snášet, dokonce některé studie ukázaly, že u matek, které cvičily, se porody zkracují, snížuje se výskyt komplikací a ženy se po porodu rychleji zotavují. Součástí předporodní přípravy je také nácvik správného dýchání během porodu, účinné používání břišního lisu a pánevního dna, osvojení si porodní polohy, masáže, ukázky úlevových poloh a v neposlední řadě i relaxace. Připravené matky se cítí na porodním sále příjemněji, lépe spolupracují a samotný porod si tím znatelně ulehčují.

Děložní stahy, neboli kontrakce

Děložní kontrakce jsou stahy děložních svalových vláken, mimovolné, na vůli nezávislé, dostavující se v intervalech, vyvolané zkrácením svalových buněk. Kontrakce je nutno odlišit od jiné vlastnosti elastických vláken – retrakce, schopnosti pasivně se přizpůsobit zmenšenému obsahu dutého orgánu. To je vlastnost všech rozepnutých dutých orgánů. Svalové kontraktilní buňky tvoří stěnu děložního těla – aktivní části dělohy.V dolním děložním segmentu a v děložním hrdle je převaha vazivových buněk, svalové buňky jsou v těchto částech dělohy krátké – pasivní část dělohy. Děložní tělo je při stahu fixováno vazy, a proto, jak se jeho stěna při stazích zkracuje, vytahuje směrem vzhůru jak dolní děložní segment, tak děložní hrdlo. Při děložní kontrakci se zvyšuje tlak na děložní obsah, zvýší se tlak v plodovém vejci. Hydrostaticky se šířící zvýšený tlak působí zejména ve směru poddajného dolního děložního segmentu, který se roztahuje a je do něho vháněna plodová voda, takže tato část dělohy je rozpínána zevnitř. Stažená děložní stěna ztvrdne, děloha se napřímí a přitlačí se k břišní stěně, což lze registrovat pohledem i pohmatem. Vyvolání a regulace děložních stahů je složitý proces, na němž se podílí hormony, enzymy a míšní nervová centra. Studiem děložních stahů bylo zjištěno, že i mimo kontrakci je tlak uvnitř plodového vejce vyšší, vyvolaný tzv. bazálním tonusem- napětím svalových vláken, za porodu 8 až 12 torrů, v těhotenství nižší, např. ve 30. týdnu 3 až 6 torrů. Vlastní stah začíná u děložního dna v místech u děložních rohů označovaných jako “místo vzruchu”, odkud se šíří směrem dolů rychlostí 2 cm/sekunda, takže celá děloha je stažená asi za 15 sekund. Níže uložené části děložní stěny se začínají stahovat později, stahy mají nižší intenzitu, trvají kratší dobu. Maxima intenzity stahů dosahují všechny části dělohy ve stejném okamžiku a stah všech částí dělohy také ve stejném okamžiku končí. Účinek děložních kontrakcí se projevuje především na dolním děložním segmentu: ten je vytahován směrem vzhůru a rozepíná se, zároveň vytahuje k sobě děložní hrdlo, jehož horní část postupně do dolního segmentu přechází. Hranice mezi stahující se svalovinou děložního těla a pasivně rozepínanou stěnou dolního děložního segmentu je patrná jako šikmo napříč probíhající rýha, hmatná a někdy i viditelná přes břišní stěnu. Děložní hrdlo, nahoru vytahované se zkracuje – spotřebovává. Když je celé hrdlo spotřebováno, z kanálu děložního hrdla zbývá jen zevní branka – porodnická branka. V tomto okamžiku je děložní dutina oddělena od prostoru pochvy příčnou přepážkou. Dalšími děložními stahy se kruhovitá nebo oválná branka zvětšuje – rozvíjí se, až z ní zbývá jen lem. Když je branka zcela rozvinutá, přechází děložní dutina souvisle v měkké porodní cesty. Fyziologickými stahy není plod ohrožen, změny však vznikají ve fetoplacentárním a uteroplacentárním oběhu. Za stahu jsou stlačovány děložní žíly, krev nemůže odtékat a v uteroplacentárním prostoru (prostoru mezi děložní stěnou a lůžkem) krev stagnuje, takže na konci stahu plod nedostává dostatek kyslíku. Průtok krve dělohou se za stahů snižuje ze 700 až 800 ml/min na 300 ml/min. V důsledku toho se mohou po dobu kontrakce zpomalit ozvy plodového srdce až o 20 úderů/min, do 5 až 10 sekund po skončení kontrakce se frekvence ozev upravuje. Registrace děložních kontrakcí: na kontrakcích se sleduje jejich frekvence, intenzita, trvání a pravidelnost. Děložní činnost je možné sledovat i prostým pohledem: stahující se děloha se napřímí a vyklene břišní stěnu, pohmatem dlaní položenou na břišní stěnu se dá odhadnout intenzita a trvání kontrakce. Přesněji lze kontrakce registrovat přístroji (tokodynamometry, tokografy) upínanými na břišní stěnu. Moderní přístroje – kardiotokografy – dovolují nejen grafickou registraci děložních kontrakcí, ale zároveň i ozev plodového srdce s monitorováním – trvalým sledováním s akustickou či optickou signalizací nepravidelností. Se snímači umístěnými na břiše se může rodička i pohybovat mimo lůžko. Jiná metoda spočívá v registraci elektrických akčních proudů z děložního svalu – elektrohysterografie.

Jak poznáte začátek porodu?

Porod začíná ve chvíli, kdy se děložní sval začne po pravidelných přestávkách stahovat. Během každého stahu děložního svalu ucítíte v dolní polovině břicha tupý tlak trvající přibližně 20–30 sekund. Nebojte se, že stah děložního svalu nepoznáte. Budete-li právě spát, určitě vás probudí. Někdy se stává, že zároveň s tupým tlakem v břiše ucítíte tlak v křížové krajině. O délce trvání děložního stahu se můžete přesvědčit hmatem. Položíte-li si při pocitu tupého tlaku ruku na břicho, a sice na dolní polovinu břišní stěny, pod níž je děloha, ucítíte, jak děloha na chvíli ztvrdne. Nenechte se však zmýlit nepravidelnými stahy děložního svalu. Ty se objevují někdy dokonce o čtrnáct dní dříve než skutečný začátek porodu. Vyznačují se tím, že přicházejí zcela nepravidelně. Druhý stah následuje za prvním například po půlhodinové přestávce, další stah přijde třeba až za dvě hodiny, další po třičtvrtěhodinové přestávce. Protože tyto nepravidelné stahy jsou pouze posly blížícího se skutečného začátku porodu, nazvali je kdysi lékaři “poslíčky”. Až se tedy děložní sval začne stahovat v pravidelných intervalech (přestávky mezi jednotlivými stahy někdy trvají 30 minut, u jiné ženy dvacet minut, u další ženy třeba 15 minut), uvědomte si, že začíná porod, a hlavně že přišel váš slavný den. Může však nastat ještě jedna situace, kdy je třeba ihned odjet do porodnice, a to v případě, že odteče plodová voda. Někdy se totiž stává, že vak blan obklopující plodovou vodu, lůžko a plod v dutině děložní vlivem tlaku plodové vody pukne; třeba se v něm vytvoří jenom nepatrná trhlinka velikosti špendlíkové hlavičky. To už stačí k odtoku části plodové vody. Nebývá jí více než 1–2 polévkové lžíce. Je to voda, která byla v plodovém vejci před hlavičkou, a proto se jí říká “přední plodová voda”. Pokud by odtok plodové vody nastal, ucítila byste náhle zvlhnutí na stehnech, asi jako by odteklo trochu moči. Plodová voda se skutečně moči podobá; je čirá a má žlutavou barvu. Když část plodové vody odteče, hlavička plodu klesne ještě víc do dolního děložního úseku a uzátkuje ho. Zbývající část plodové vody, která je vlastně nad hlavičkou, je tímto způsobem zadržena v plodovém vejci a odtéká pak jenom po malých částech. Nikdy neodteče všechna plodová voda. Proč je třeba po odtoku plodové vody neprodleně se dostavit na porodnické oddělení? Choroboplodné zárodky by se mohly dostat otvorem v plodových blanách z pochvy do plodového vejce, pak by mohly vniknout do úst plodu i do dýchacích cest. Způsobily by tam vážné onemocnění. Proto musí být těhotná žena po odtoku plodové vody pod neustálou odbornou kontrolou. Na lůžkovém oddělení dokáží lékaři včas rozpoznat nebezpečí infekce dýchacích cest plodu a učiní ihned protiopatření. V době blížícího se začátku porodu nastává odtok části plodové vody velmi často, a to u 20–30 % žen. Může však nastat i kdykoli jindy v průběhu těhotenství. I v takovém případě je nutno dát se bez prodlení dovézt sanitním vozem do porodnice.

Začátek porodu

Porod začíná ve chvíli, kdy se děložní sval začne po pravidelných přestávkách stahovat. Během každého stahu děložního svalu ucítíte v dolní polovině břicha tupý tlak trvající přibližně 20–30 sekund. Nebojte se, že stah děložního svalu nepoznáte. Budete-li právě spát, určitě vás probudí. Někdy se stává, že zároveň s tupým tlakem v břiše ucítíte tlak v křížové krajině. O délce trvání děložního stahu se můžete přesvědčit hmatem. Položíte-li si při pocitu tupého tlaku ruku na břicho, a sice na dolní polovinu břišní stěny, pod níž je děloha, ucítíte, jak děloha na chvíli ztvrdne. Nenechte se však zmýlit nepravidelnými stahy děložního svalu. Ty se objevují někdy dokonce o čtrnáct dní dříve než skutečný začátek porodu. Vyznačují se tím, že přicházejí zcela nepravidelně. Druhý stah následuje za prvním například po půlhodinové přestávce, další stah přijde třeba až za dvě hodiny, další po třičtvrtěhodinové přestávce. Protože tyto nepravidelné stahy jsou pouze posly blížícího se skutečného začátku porodu, nazvali je kdysi lékaři “poslíčky”. Až se tedy děložní sval začne stahovat v pravidelných intervalech (přestávky mezi jednotlivými stahy někdy trvají 30 minut, u jiné ženy dvacet minut, u další ženy třeba 15 minut), uvědomte si, že začíná porod, a hlavně že přišel váš slavný den.