HYGIENA A ŽIVOTOSPRÁVA
Výživa těhotných
Výživa těhotné ženy je důležitá jak z hlediska zdraví matky, tak z hlediska fyziologického vývoje plodu. V našich podmínkách se ženy živené normálním způsobem nemusí obávat výraznějších nutričních problémů během těhotenství (nutrice = výživa, nutriční = související s výživou). Svou výživu by však měly během těhotenství podstatně zlepšit ženy, které jsou nedostatečně živené až podvyživené, nebo naopak mají nadváhu či obezitu, nebo ženy, které praktikují alternativní směry ve výživě, drogově závislé, alkoholičky, kuřačky apod. Riziko pro optimální vývoj plodu může nastat i v případě žen sociálně slabých, kde nepříznivá finanční situace může být příčinou nedostatečné pestrosti přijímaných potravin. Zvláštní výživovou péči během těhotenství vyžadují i ženy, které musí ze zdravotních důvodů dodržovat speciální dietní režimy vylučující některé potravinové skupiny, kdy nastává nutnost zabezpečit potřebné živiny jinými zdroji. Z hlediska vývoje plodu je velmi vhodné započít s nutriční přípravou již před těhotenstvím. Bylo dokumentováno, že optimální hmotnost ženy (BMI v rozmezí 18,5–25 kg/m2) je spojena s nejnižším rizikem pro vývoj plodu a pro zdraví matky. Je také velmi vhodné, aby žena nevstupovala do těhotenství s vyčerpanými zásobami živin, což např. nastává při nevhodně sestavených a dodržovaných redukčních dietách nebo při dodržování diet, které z nejrůznějších důvodů zcela vylučují některé potravinové skupiny. Proto se doporučuje, aby alespoň v posledních 3 měsících před plánovaným těhotenstvím měla žena stabilní hmotnost a dobře vyváženou a pestrou stravu. Během vlastního těhotenství je třeba zabezpečit optimální příjem celkové energie, který se dá podstatnou měrou kontrolovat žádoucím vývojem váhového přírůstku během těhotenství. Dále je třeba věnovat pozornost dostatečnému příjmu bílkovin a správnému výběru tuků. Z dalších živin mohou nastávat problémy – a to i v našich normálních podmínkách – s dostatečným hrazením kyseliny listové, železa, jódu, vápníku a vitaminu D. Jejich nedostatek během těhotenství může pak mít závažný dopad na vývoj plodu a zdraví matky.
Hygienické zásady při přípravě potravin pro těhotnou ženu
Těhotné ženy musí zvýšeně dbát také na dodržování hygienických zásad při práci se syrovým masem: tj. umývat si ruce po manipulaci se syrovým masem, nedotýkat se sliznice úst a očí, umývat kuchyňské povrchy, které přišly do styku se syrovým masem. Z mléka a mléčných výrobků používat pouze pasterované mléčné výrobky a mléko. Vyhýbat se měkkým zrajícím sýrům. Pečlivě mýt zeleninu před požitím. Při jejím pěstování používat pouze dostatečně vyzrálý kompost. Dobře omývat také ovoce před konzumací. Nepít jinou vodu než pitnou. Dodržovat hygienické podmínky při přípravě jídla, tzn. nemíchat nádobí, prkénka apod. pro ještě tepelně neošetřené suroviny s jídlem připraveným ke spotřebě (nemíchat nečisté a čisté provozy pro přípravu jídel). Těhotné obecně by se měly vyhýbat styku s kočkami. Vyhnout se kontaktu s materiály, které mohou být kontaminovány fekáliemi koček. U těhotných žen, které jsou v riziku tohoto onemocnění, lze provádět sérologické testování, event. léčení akutních infekcí, což snižuje možnost a závažnost přenosu infekce na plod.
Péče o chrup a dutinu ústní
Správná péče o chrup u těhotné ženy by měla patřit mezi běžné součásti předporodní přípravy. Hlavní důraz se klade na profylaxi a prevenci. Součástí zubní péče v průběhu gravidity jsou preventivní prohlídky, kdy se provádějí nejen cílená vyšetření a některé profylaktické úkony (kontrola dásní a jejich krvácivost, hodnocení úrovně hygieny, instruktáž o správné technice čištění, profylaktickáfl uoridace ap.), ale také i léčba nově zjištěných kazů. Platí pravidlo, že v těhotenství se obvykle výrazně zhorší zanedbaný stav, který přetrvává již z doby před početím. Proto by měla žena správným způsobem o chrup a parodont pečovat ještě v době plánování založení rodiny. To se pak příznivě odrazí na minimální potřebě zubního ošetření v průběhu gravidity. Je známo, že kolísání hladin hormonů se během těhotenství projevuje především na změnách parodontu. Zánět dásní, gingivitis gravidarum, lze pozorovat již od druhého měsíce těhotenství a svého vrcholu dosahuje kolem 8. měsíce. Výraznější změny se pak manifestují především u těch pacientek, které měly zánětem postižené dásně ještě před těhotenstvím. Je také dokázáno, že u matek s onemocněním dásní je významně vyšší riziko předčasného porodu než u žen se zdravými dásněmi. Jde tedy o stejně silný faktor, jako jsou např. kouření či konzumace alkoholu v těhotenství. Zvláštní pozornost je pak třeba věnovat těhotným diabetičkám, které jsou častěji postiženy mnohem závažnější formou parodontitidy oproti těhotným zdravým ženám. U diabetiček se projevuje výraznější zánět dásní a hlubší odstoupení dásní (parodontální choboty). Prenatální péče samotných těhotných diabetiček ve vztahu ke zdraví vlastních dásní a celé ústní dutině by se tak měla stát samozřejmostí. Vyšetření a ošetřování těhotných se na zubním křesle provádí v první polovině těhotenství vleže, se stoupajícím stadiem se pak žena ukládá spíše do polosedící polohy. Snahou je vyhnout se náhlé nevolnosti pramenící z tlaku plodu na dolní dutou žílu, která pak nedostatečně plní srdeční oddíly krví z dolní poloviny těla. Jinou vhodnou alternativou je poloha vleže na boku. Nezřídka se v těhotenství musí žena vyrovnávat s postoji, které jsou často spojovány s mýty tradovanými po generace a nepodloženými tvrzeními.
Mýtus 1: Těhotenství je nemoc
Těhotenství bývá někdy zcela nepodloženě považováno za určitý druh onemocnění spojeného se zdravotními riziky a sa motná nastávající maminka může podobnému pocitu podlehnout. Zvláště pak v případech rezer vovanějšího a »opatrnického« přístupu zubního lékaře se může taková nejistota vystupňovat. Je třeba zdůraznit, že jde o stav zcela přirozený, a pokud se nevyskytují jiné přidružené zdravotní komplikace, není nutné se bát standardního zubního ošetření, aniž by bylo nutné provádět předem nějaká zvláštní opatření. Zvláště v tomto období by se tedy neměly ženy zubní ordinaci vyhýbat. Jde u nich pouze o »jiný stav«.
Mýtus 2: Lokální anestezie může být nebezpečná
Neoprávněný strach z následků injekce lokálního anestetika často nemá jen budoucí maminka, ale i zubní lékař. Samozřejmě platí, že byste se v těhotenství měla vyhnout jakémukoliv nadbytečnému přijímání léčivých přípravků včetně lokálních anestetik a dalších (analgetik, antibiotik ap.). Neznamená to však ošetřovat ženu trýznivým a bolestivým způsobem. Stresová reakce při bolestivém ošetření může mít mnohem závažnější vedlejší nežádoucí účinek, než má vliv malého množství lokálního anestetika dostačujícího k bezbolestnému komfortu ošetření. Dnešní injekční přípravky používané ke znecitlivění (nejčastější jsou např. artikain, mepivakain, lidokain) jsou z hlediska vlivu na vyvíjející se zárodek a plod velmi bezpečné a dosud nebylo po jejich podání popsáno žádné poškození budoucího novorozence. Také přísadu adrenalinu v lokálních anestetikách je možné použít ve všech stadiích gravidity. Jde o velmi malá množství umožňující dostatečně dlouhé znecitlivění a omezující krvácení při chirurgickém výkonu.
Mýtus 3: Bolest se musí vydržet
Právě bolestivý výkon, kdy se omezuje podání anestetika či následně i analgetika, vede k neúměrně zvýšenému vylučování přirozeného adrenalinu z nadledvin a v krajním případě může znamenat i zhoršení výživy plodu snížením průtoku krve mezi dělohou a placentou. Po skončení zvláště náročného ošetření je nutné počítat i s pooperační bolestivostí, kterou je třeba rovněž zvládnout účinnými a šetrnými léky proti bolesti. V těchto situacích se jako bezpečné přípravky osvědčují paracetamol a z těch novějších např. nimesulid nebo rofe coxib.
Mýtus 4: Amalgám je škodlivá výplň
Mnoho nejrůznějších spekulací a mýtů ne zcela jednoznačně prověřených seriózními studiemi se týká bezpečnosti amalgámu jako zdroje možného poškození zárodku rtutí. Rtuť v zubních výplních je chemicky vázána s dalšími kovovými prvky, jako jsou stříbro, měď a cín, do tvrdé, stabilní a bezpečné substance. Amalgám tak v současnosti patří mezi nejvíce prozkoumané a bezpečné výplňové materiály.
Mýtus 5: Dítě připravuje matku o vápník ze zubů, které se po porodu rychle zkazí
Vápník nutný pro vývoj plodu je čerpán výlučně z potravy přijímané matkou. Pokud je ho nedostatek při nesprávně vyvážené stravě matky, adekvátní část vápníku je pak získávána z jejích kostních zásob. V žádném případě nedochází vlivem těhotenství k demineralizaci zubů a jejich urychlenému kažení. Zvýšená kazivost chrupu je vždy důsledkem snížené či zanedbané hygieny v průběhu gravidity. Při nedostatku vápníku se jedná spíše o nebezpečí počínající osteoporózy, pokud se jeho příjem do budoucna včas nevybalancuje.
Co může udělat těhotná žena k udržení dobrého ústního zdraví?
Především si pravidelně dvakrát denně 2 až 3 minuty pečlivě čistit chrup měkkým a krátkým zubním kartáčkem s použitím zubní pasty s obsahem fl uoru (ať již ve formě anorganických či někdy více preferovaných organických fluo ridů). Neměla by zapomínat i na po užívání mezizubní nitě či interdentálních kartáčků. Některá málo dosažitelná místa chrupu se dají dobře dočistit jednosvazkovými kartáčky. Rozhodně by žena měla aspoň dvakrát během těhotenství navštívit zubního lékaře, který ji navíc může, podobně jako dentální hygienistka, mnohem podrobněji instruovat o správné technice odstraňování zubního plaku a vhod ných speciálních prostředcích k doplnění péče o ústní dutinu.
Péče o kůži, vlasy a nehty v těhotenství
V průběhu těhotenství dochází u žen k hormonálním změnám, které mají vliv na celý organismus, a tedy i na kůži, vlasy a nehty. Tyto změny pozorujeme u většiny těhotných, a proto je považujeme za fyziologické. Mezi fyziologické změny patří zejména hyperpigmentace (chloasma uterinum, melasma, linea fusca – tmavá, pigmentovaná linie mezi pupkem a sponou stydkou), pavoučkovité névy, varixy, hemoroidy, změny růstu vlasů a nehtů, striae distensae (pajizévky). Ostatní onemocnění kůže specifi cká pro těhotenství se vyskytují vzácně. Většina kožních změn během několika měsíců po porodu zmizí. Změny většinou představují jen kosmetický problém, těhotnou obtěžují, ale nezhoršují zdravotní stav matky a dítěte. Těhotenství může mít vliv na některá onemocnění kůže vzniklá před otěhotněním, přičemž může dojít ke zlepšení nebo naopak ke zhoršení stavu.
Hyperpigmentace ( chloasma, melasma)
Vyskytují se velice často (až u 90 % těhotných). Začínají se objevovat již v časném těhotenství v důsledku hormonálních změn. Jsou zřetelnější v přiro zeně hyperpigmentovaných místech (prsní dvorce, podpaží – odborně axily, genitál, oblast kolem pupku).
Melasma (neboli těhotenská maska) jsou symetrické hnědě pigmentované skvrny na tváři. Na tyto změny má vliv zevní prostředí, UV záření, hormonální změny, kosmetické a genetické faktory. Většina pigmentací po skončení šestinedělí zcela vymizí, pouze asi u 20 % žen přetrvávají a představují kosmetický problém vyžadující léčbu. Důležitá je prevence – důsledná, intenzivní ochrana před UV zářením (neslunit se, nepoužívat solária, používat krémy s vysokými UV faktory SPF 15 a více). U přetrvávajících hyperpigmentací lze použít bělicí krémy, které jsou běžně dostupné v lékárnách, nebo se obrátit na korektivního dermatologa (chemický peeling např. kyselinou glycolovou, laser).
Změny vlasů
Od 2.–3. měsíce dochází vlivem hormonů ke stimulaci růstu vlasů. Naopak po porodu dochází ke zvýšenému vypadávání vlasů (průměrně vypadne 2–3krát více vlasů za den, než je norma). Stav se upravuje a vlasy dorůstají do jednoho roku po porodu. Na tento stav neexistuje léčba. Existují pověry ohledně barvení vlasů v těhotenství, není však třeba se vyhýbat běžným kadeřnickým službám (barvení, trvalá, melírování vlasů). Kvalita vlasů se v těhotenství nemění.
Změny nehtů
V těhotenství se mohou na nehtech vyskytovat různé příčné rýhy, bílé skvrnky, může docházet k zeslabení, třepení a zvýšené lámavosti. Tyto změny jsou většinou přechodné a nevyžadují léčbu, pouze se doporučuje používání promašťujících ochranných krémů na ruce a nehty. Ženy by k porodu neměly mít nalakované nebo umělé nehty. V pří pa dě nutnosti anestezie je třeba mít nehty přirozené a nenalakované (na prst ruky se umisťuje snímač, který snímá zásobení organismu kyslíkem).
Pavoučkové névy
Objevují se mezi 2.–5. měsícem těhotenství u 2/3 populace, v 75 % dochází ke spontánnímu ústupu změn do tří měsíců po porodu. Přetrvávající névy může odstranit dermatolog speciálním laserem.
Striae distensae (neboli pajizévky)
